bludiště

Proč vědět, co chceme a kam směřujeme?

Mnoho lidí zůstává zaskočeno, když mají vyjádřit, co vlastně ve svém životě chtějí a co je pro ně důležité. A pokud tyto své cíle mají specifikovat písemně a nejlépe k nim dodat i způsob, jak jich dosáhnout, obvykle si najdou důvody, proč to neudělat.

Proč máme tak velké problémy s definicí toho, co chceme?

Sám přesně nevím, co je zatím, i když to zkoumám už léta. Možná špatný návyk. Někdo pociťuje strach, že by si svá přání nesplnil. Někomu připadá hloupé si plánovat život. Jiný si myslí, že život je mnohem pestřejší a raději by vše nechal tak nějak osudu. Jsou i tací, kteří si myslí, že nemají právo si něco přát. Nebo si nemohu přát to, opravdu velké, co by chtěli. Naprostá většina lidí tvrdí, že nemá čas se takovým věcem věnovat. Mnozí o tom ani nepřemýšlejí.

A co teprve kdybychom se měli přát něco velkého, opravdu veliký cíl. Kolik z nás najde odvahu přát si velké věci? Takové, které jsou nad rámec našeho současného vnímání vlastních hranic a možností. Cíle, které by nás učinily opravdu šťastným. Něco, co by nás naprosto překvapilo, že je vůbec možné.

Dovolím si shrnout svá pozorování, která se týkají většiny lidí se kterými jsem hovořil. Lidé si své cíle nedefinují. Nesnaží se je popsat a mít je v písemné nebo grafické podobě.  Nedovolují si přát velké věci. Uvěří tomu, že nemají čas nebo to není důležité.

Můj příběh by mohl některým pomoci. Když jsem začal pracovat na svých cílech, také jsem zpočátku nedokázal rychle napsat svá přání. Mnohokrát jsem se musel k této myšlence vrátit. Objevil jsem v sobě i strach, že takových cílů nedosáhnu. Našel jsem pochybnosti, že na to nemám ty správné možnosti. Vnímal jsem svou nerozhodnost ohledně toho, které cíle jsou pro mě opravdu důležité. Zjistil jsem, že mnoho cílů jsem zapomněl. Nedokázal jsem čelit přesvědčení, že nemám čas.

Po několika týdnech plnění toho nelehkého úkolu a definování asi 60 cílů,

jsem začal, a to velmi intenzivně, dělat vše pro to, abych si svá přání a své cíle splnil. Hledal jsem inspiraci. Měl jsem zájem zlepšovat se v různých aspektech života. Požádal o pomoc druhé. Vyjasnily se mi priority. Začal jsem s konkrétními činy a věnoval jim úsilí. Najednou jsem na to našel i čas.

Moje závěry a doporučení?

Začněte myslet na velké cíle. Když jsem měl potíže uběhnout 3km, tak jsem si dal za cíl uběhnout 5km. Ty 3km se staly jen dílčím krokem k většímu cíli. Nyní uvažuji o maratonu. Lze to, pokud to uděláte.

Spojte se svými hodnotami, posláním a talentem. Nejvíce svých přání jsem objevil, když jsem si uvědomil své hodnoty a to, jaké mám poslání. Najednou mi nestačil papír pro všechny mé cíle. Velké i malé. Dlouhodobé i krátkodobé. Osobní i společné. Normální a hodně nekonvenční.

Hledejte skutečný smysl svých cílů. Měli byste vědět, co vám splnění těchto přání přinese. Otázky zkoumající smysl mi dodávají vždy energii a motivaci, abych své cíle splnil. A také některá svá přání prostě už nechci, nejsou pro mě důležitá.

Vytvořte si návyk definovat a pracovat se svými cíli. Pro mě jsou mé cíle klíčovým seznamem, se kterým pracuji každý den. Velmi často využívám k přemýšlení jízdu do práce, čekání v dopravní zácpě nebo chvíle, než usnu.

Neztrácejte čas přemýšlením o vašich mezích nebo limitech, protože to stejně nikdo z nás neví. Velmi rád čtu příběhy o úspěšných lidech a jejich touze si splnit své cíle. A obvykle to jsou lidé, o kterých bychom mohli říct, že neměli předpoklady a ty správné možnosti.

Jako první cíl se dejte – udělat seznam svých více než 100 cílů a přání. A uvidíte, jak vás to pohltí a zasáhne. A budete vědět více, jak dál.

Share Button

Václav Šlapák

Trenér, kouč, manažer a spoluzakladatel společnosti Skills, spol. s r.o. Více než 20 let se věnuje obchodu, podnikání a pomáhá mnoha firmám a jednotlivcům, rozvíjet svůj potenciál pro úspěch v obchodování. Vytvořil i unikátní systém testování kompetencí úspěchu a jeho záměrem bylo založení asociace profesionálních obchodníků APO, která buduje dobré jméno obchodu.

Komentáře: